Nechci problém jeho šíření bagatelizovat ani si hrát na chytrou. Jelikož mám malou dcerku, nemám možnost šít roušky, i kdybych to uměla. Chci pomoct, ale mé možnosti jsou v tomto čase hodně omezené. A tak bych ráda pomohla alespoň vynést na světlo denní informace, které můžou pomoct v uklidnění, nadechnutí a třeba i správném pochopení situace. Správném pro každého z nás. Naše vnímání je totiž subjektivní a každý si pro sebe může vzít něco jiného.
Pusťme se teď ale do trochy objektivních informací. Nebojte, nebude jich tolik, abychom nebyli schopni je strávit. Budou ale důležité pro uvědomování si toho podstatného.
Jak už jsem napsala, ta čísla se na nás hrnou každý den několikrát ze všech stran. Vidíte je v novinách, slyšíte je v rádiu a v televizi, čtete je na internetu, a ten má ještě tu „výhodu“, že může být v porovnání s ostatními na prvním místě, co se týká aktuálnosti. Ovšem je třeba si uvědomit, že hygienické stanice tato čísla zveřejňují v lepším případě dvakrát denně, takže to, co platilo ráno, už neplatí v poledne. A zůstaňme teď ještě chvilku u uvedeného vzoru. Ranní čísla nám taky neříkají, kolik lidí je pozitivně testovaných v tu chvíli, kdy zpráva vyjde. Většinou se do takové zprávy dostanou výsledky vzorků odebraných před dvěma, třemi dny, to znamená, že ve chvíli, kdy o nich slyšíme nebo je vidíme na obrazovce, testují se další vzorky odebrané třeba včera. A o těch se zase dozvíme za nějakou dobu. Není tedy možné, aby se dalo říct, kolik lidí je zrovna v tuto chvíli nemocných.
S tím souvisí další fakt, a to celkový počet testovaných. Může se zdát, že pozitivních případů přibývá neúměrně rychle a virus tedy zrovna tak rychle postupuje. Nesmíme ale zapomínat na to, že testovací kapacity se den ode dne zvyšují, a zatímco v samých začátcích se testovaly desítky případů denně, dnes už jsou to stovky, možná tisíce. Tudíž s tím souvisí právě nárůst potvrzených případů.
A do třetice možná nejdůležitější věc, kterou musíme vzít v úvahu, a tou je nemocnost reálná. Nikdo z nás přesně neví, kdo potkal koronavirus, prodělal onemocnění a nenechal se testovat. Uvádí se, že valná většina populace to má tak, že se o svém onemocnění prakticky ani nedozví, protože se třeba jen cítí trochu víc unavená, prodělá lehkou rýmu, o které si nepomyslí, že je to Covid, za pár dnů se oklepe a je vše v pořádku. Takže když to vezmeme kolem a kolem, tak nemocnost musí u nás být v každém okamžiku vyšší, než se dozvídáme, a současně poměr smrtnosti je daleko nižší, protože není v silách nadřízených orgánů zkontrolovat úplně všechny obyvatele a zjistit tak, na čem opravdu jsme.
Nenechme se strachem ze smrti zatlačit k nežití. Ano, měli bychom být doma, nevycházet bez roušky, mnozí se bojíme o práci a radši nechceme myslet, kam to dostane naši státní ekonomiku. Ale vezměme taky v úvahu, že vzduchem v každou chvíli létá nesčetné množství mikrobů, další nosíme na svém těle a vymýtit je nemůžeme. Pokud budeme mít svůj mikrobiom v pořádku, snížíme tím pravděpodobnost, že by nás nová mutace koronaviru nějak ohrozila. Nedáme-li jí šanci, neonemocníme. Starejme se tedy o svá těla i o své duše kvalitní potravou – kvašenou zeleninou, co nejméně upravovanými potravinami, pouštějme do svých domovů co nejméně chemie. Máme-li k tomu teď příležitost, vezměme nějakou dobrou knihu do ruky, pocvičme se v cizích jazycích, luštěme křížovky. Nejen, že potrénujeme mozek, ale pomůže nám to aspoň na chvíli utéct ze současné nálady plné paniky. Myjme si ruce horkou vodou a mýdlem. Pokud nemáme možnost vyjít ven, vyzkoušejme domácí cvičení, ukázkových lekcí jsou na internetu spousty. A pokud tu možnost máme, poděkujme za ni a vykročme do lesa vnímat zelenou uklidňující barvu a zvuk šumících stromů. Bude na nás působit určitě lépe než vystavování se „katastrofickým zprávám a vizím“ našich politiků a dalších činitelů. Ne všechny bychom měli brát za slovo. Utřiďme si myšlenky, co je pro nás tím nejdůležitějším a chovejme se podle toho.
Hodně zdraví!